Mizerná Latinská Amerika

Často jsem se sám sebe ptal, proč se Latinská Amerika nepovedla. Proč se oproti té severní tolik liší? Oba kontinenty přitom zaplavili evropští imigranti.

Žasnoucí Evropan

Pokud nebereš v potaz regulérní válečné fronty, tak nad všemi ční mexický Juarez. Se 3 000 vražd je nekorunovaným hlavním městem vražd. Mexičan mi přetlumočil kamarádovu zkušenost. Jednoho rána objevil lidské hlavy. Na dvorku. Není pak divu, že se raději přestěhoval do klidnějšího jižního Mexika.

Když 2 dělají totéž…

Proč se Latinská Amerika nepovedla? Proč nemá stabilní vlády? Heslo Všetci kradu se na Latinskou Ameriku víc než hodí. Srozumitelné odpovědi mi přihrál skotský historik Niall Ferguson, respektive jeho fantastická kniha Civilizace: Západ a zbytek světa.

2 lodě, 2 motivace884_big

Dvoustovka Španělů doplula k peruánským břehům roku 1532. K Severní Americe připlula jiná loď až v roce 1670. Tyto lodě nedělilo jen 138 let, ale rozdíl spočíval hlavně v motivaci, proč u břehů zakotvily.

Španělé měli jasno, zamýšleli plundrovat a kořist posílat španělskému trůnu. Na lodi proto pluli dobyvatelé lačnící po bohatství Inků. Válečníci. Muži. (Proto mimochodem ta dnešní rasová rozmanitost). Postupem času se toho moc v Latinské Americe nezměnilo, u vlády se střídá jeden diktátor za druhým.

To kolonizátoři britské Ameriky byli z jiného soudku. Nebylo zbytí, neboť Severní Amerika nebyla explicitním jackpotem jako ta „spodní“. Indiány byla řídce osídlená a nevědělo se o žádné obdobě Incké říše. Osadníci sem pluli s vědomím, že bez práce nebudou koláče. Muži sem pluli se svými manželkami. Zakládali bělošské rodiny.

Instituce vlastnických práv

Za celou dobu, co měla kolonizaci Severní Ameriky na starost Británie, tak celé 3/4 evropských přistěhovalců patřilo ke smluvním sluhům. Na Sever připlouvali manželé, aby po několikaletém zaměstnaneckém kontraktu získali vlastní půdu. Takže chudí manželé, třeba odkudsi z Anglie, mohli po pár letech hospodařit na vlastní půdě! Ale to nebylo poslední terno, kterého se v britské Americe mohl běloch dočkat. S půdou šel ruku v ruce benjamínek demokracie. Pokud měl vlastník půdy minimálně 50 akrů půdy, mohl volit či zasedat v porotě. 500 akrů vlastníkovi umožňovalo být členem parlamentu či soudcem. Přestože i ženy po skončení služebnického kontraktu nabývaly půdy, tak na výše zmíněné výdobytky nedosáhly.

Ještě do 50 let 19. století se v některých státech dnešních USA našly takové, kde se volební právo vázalo k vlastnictví půdy.

„A tobě dám 6 000 Indiánů.“

Ve španělské Americe docházelo k přidělování půdy odlišným způsobem. Dobyvatel Francisco Pizzaro kupříkladu jinému „hodnostně nižšímu“ dobyvateli poskytl rozsáhlou oblast, ale ve skutečnosti mu poskytl práci Indiánů, kteří na území žili. Půda jako taková pořád patřila španělské koruně. A jelikož byla v roce 1700 třikrát větší hustota Indiánů ve španělské Americe než v té britské, nebyli Španělé nuceni dovážet smluvní pracovníky. Prostě si vystačili s Indiány a z bělošských dobyvatelů se v podstatě stali bohatí zaháleči.

Chceš se dozvědět víc?

Niall Ferguson za úspěchem Severní Ameriky také vidí protestantismus. A nejen to. Kniha poutavou a srozumitelnou formou hledá odpovědi na další otázky, proč Západ po 500 let dominoval nad zbytkem světa. Díky knize získáš skvělý rozhled, pak už je na Tobě

5/5

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s